Rozhovor s Alešem Masnerem k 20 letům Fair Trade Centra: Důvěra a osobní vztahy. Tak vznikla největší nabídka v Česku
Aleš Masner vede Fair Trade Centrum, které letos slaví 20 let a stalo se e-shopem s největší nabídkou Fair Trade produktů v Česku. Jak je možné být jedničkou na trhu s tisíci spokojenými zákazníky bez velkého marketingu a masivní reklamy? A co společného má svatý František z Assisi se spravedlivým obchodem? V rozhovoru vypráví o brazilských indiánech, kteří díky guaraně neztrácejí svou identitu, o tom, proč zaměstnává hlavně lidi s duševním onemocněním, a jak Fair Trade vrací obchodu to, co mu chybí – důvěru a lidskost.
Jak ses dostal k Fair Trade a co Tě drží při této myšlence i po tolika letech?
Ve Fair Trade se protíná pomoc lidem s udržitelným obchodem. Vždy jsem od práce vyžadoval víc než obživu. Nepracujeme, jen abychom pracovali, ale abychom něco přinášeli světu a zlepšovali život lidem kolem sebe. A protože mi Bůh žehná měrou vrchovatou, práce mi dává smysl, baví mě a živí rodinu.
Jak těžké bylo prosadit koncept Fair Trade v Česku?
V roce 2010 jsem naskočil do rozjetého vlaku. Byl to sice ještě takový doma sestavený vláček se starou parní lokomotivou, která potřebovala neustále hodně přikládat uhlí, ale přece jen už jel. Koleje předtím postavil zejména Jiří Sládek, který firmu, kterou dnes vedu, zakládal spolu s fairtradovou evropskou legendou Karlem Pirschem z Rakouska. Obcházel tehdy trh po trhu, obchod po obchůdku a vysvětloval a vysvětloval. Jak sám říká: „Odšlapal jsem si to“.
Změnil Fair Trade nějak Tvůj přístup ke spotřebě?
Rozhodně! Nemohu kázat vodu a pít víno! Protože jsem ve Fair Trade ponořen téměř 24/7, nemohu nepřemýšlet o pozadí výroby věcí kolem sebe. Někdy mě štve, jak málo mohu věci ovlivňovat a měnit. Fair Trade netvoří ani 1 % světového obchodu. Ale moře se skládá z malinkých kapek a já se snažím přispívat maximem toho, co je v mých silách. Snad tím jdu příkladem, nejen svým dětem.
Co Tě utvrzuje v tom, že Fair Trade skutečně funguje?
Jako jeden z mála „fairtraďáků“ jsem ještě osobně nebyl na místech, odkud nakupujeme naše zboží. Záměrně. A víte proč? Protože peníze za letenku můžu využít lépe. Fair Trade není o mých fotkách na Instagramu. Je o penězích, které dorazí tam, kam mají.
Tykám si ale s lidmi, na kterých záleží. S importéry, kteří tráví půl roku v terénu a kteří vyprávějí příběhy, z nichž mi naskakuje husí kůže. S pěstitelkou rooibosu, se kterou jsem popíjel její čaj na veletrhu v Německu. S farmáři, s nimiž si píšeme e-maily a řešíme nejen objednávky, ale i to, jak vypadá sklizeň, jestli přežila monzun a jak se daří jejich dětem.
Zdá se, že Fair Trade vrací do obchodu nejen férovost, ale i důvěru, vztahy a lidskost.
Je to tak. Důvěru ve Fair Trade pro mě ztělesňují lidé, kteří myšlence spravedlivého obchodu zasvětili svůj život. Sedmdesátníci, co mohli být bohatí, ale raději celý život bojovali za spravedlnost. Když s nimi mluvím, nabíjí mě to neskutečnou energií. V jejich přítomnosti prostě víte, že to, co říkají, je pravda. Jsou pevní jak skála. A když se někdy podívám sám na sebe a na to, jakou cestu mám za sebou přes všechna svá omezení a chyby, není pochyb, že pracuji na Hospodinově díle.
Máš nějaký konkrétní příběh, který ilustruje sílu Fair Trade?
Naši guaranu, první v bio kvalitě na světě a dodnes bez slupek – pěstují a sklízí indiáni v Brazílii, kteří na začátku neměli vůbec nic. Byli negramotní v chýších v pralese, bez tekoucí vody, bez elektřiny, bez odpadů, silnic, škol i lékařů. Taková ta „romantická“ komunita, kterou v dokumentech náhodně objevují bílí cestovatelé. S jedním takovým se dostali do kontaktu. Zachránili mu život. A on se jich zeptal, jak se jim může odvděčit. Oni si tenkrát řekli, ať od nich kupuje guaranu. Nechtěli jednorázově majlant, nechtěli něco postavit, sami si řekli o dlouhodobý obchodní vztah. A protože tito Indiáni přirozeně nepoužívají žádná umělá hnojiva ani postřiky, vznikla první bio certifikace pro guaranu.
Pro mě je dnes obrovská čest, že mohu tuto surovinu také prodávat a na obalech hrdě prezentovat logo projektu, který zcela bez diskuse změnil život celé osady k lepšímu.
Fair Trade Centrum je známé tím, že férovost propisuje do celého chodu firmy. Co to v praxi znamená?
Přijde mi naprosto přirozené dávat práci lidem na okraji společnosti jak v rozvojovém světě, tak i těm kolem nás v České republice. Zaměstnávám více lidí s duševním onemocněním, než těch zdravých.
Znamená to ale také mluvit s dalšími dodavateli. Rozloučil jsem se už se dvěma přepravními firmami, protože se nechovají dobře ke svým řidičům. Nespolupracuji s velkými on-line tržišti, nedomluvili jsme se s obchodními řetězci, odmítám nabídky spolupráce bez faktur a neprodávám značky, které o Fair Trade lžou.
Jak vysvětluješ zákazníkům, proč jsou Fair Trade produkty dražší?
Obvykle nejsou dražší, když srovnáváš zboží podobné kvality a s podobnými podmínkami výroby. Mluví se o tom v souvislosti s Temu, které je levné, ale ta cena je krvavá. Ptám se spíš opačně – jak je možné, že je nějaký produkt tak levný, co všechno je vykoupeno nízkou cenovkou v obchodě? Zpravidla sedření lidí i životního prostředí z kůže, zpustošení celých pěstitelských oblastí či trvalé poškození zdraví pracovníků bez ochranných pomůcek.
Co považuješ za největší úspěch Fair Trade Centra?
Se vší skromností jsme špičkou českého Fair Trade. Pro desítky producentů jsme první a jediní přímí odběratelé ve střední Evropě. Máme nejširší nabídku produktů a každý měsíc rozešleme několik tun zboží. Samotné kávy upražíme ročně přes 4,5 tuny, to je víc než půl milionu šálků. Máme tisíce spokojených zákazníků.
Co dokázalo mamacoffee na poli kavárenském, to my rozvíjíme v maloobchodě. A zahraniční komunita si toho začíná všímat.
Co tě na celosvětovém Fair Trade dnes nejvíc těší a co naopak trápí?
I do Fair Trade se vloudilo rozdělení. Roztříštili jsme se do spousty různých certifikací, log a garancí. Zákazník se v tom ztrácí. Nejznámější logo je dokonce na ústupu a u nás poctivých obchodníků zcela ztratilo kredibilitu, osobně se mu snažím v rámci možností vyhýbat.
O to více ale roste segment osobních vazeb a důvěry mezi lidmi, na čemž celý systém stojí především. A mám radost, že se zapojují stále noví producenti i obchodníci a hlavně funguje zpětná vazba a vzdělávání. Pěstitelé sází nové stromy, šlechtí nové odrůdy, bojují s erozí, šetří zdroje a budují odolnost svých zahrad.
Jak bychom každý z nás – vedle nákupu Fair Trade zboží – mohli pomoci svými nákupními rozhodnutími?
Na Fair Trade se mi líbí, že se může zapojit opravdu každý. I jedna čokoláda pod vánoční stromeček se počítá. Můžete ale udělat i zásadnější krok. Nahradit konvenční kávu ve vaší kanceláři za fairtradovou je jednoduchý krok s obrovským dopadem. Fair Trade sice není garancí kvality sama o sobě, ale v nabídce je dnes celá řada špičkových káv. A rozdíl v ceně? Při přepočtu na jeden šálek je to doslova směšná částka.
Možná pak začnete přemýšlet o dalších výrobcích. Když jsem se před lety na vysoké škole učil o životních podmínkách nosnic v klecích, už jsem taková vejce nikdy nekoupil a zakázal jsem to také rodičům. Rozdíl v ceně jsem tehdy nabídl dorovnat ze svého, protože těch vajec domácnost nespotřebuje tolik, aby dvě koruny navíc za kus hrály zásadní roli.
V nabídce máte přes 1200 produktů. Které jsou nejoblíbenější a které jsou Tvou srdeční záležitostí?
Obecně se vždy nejvíce prodávala káva a čokoláda, poslední dobou jsou stále oblíbenější čaje. Pro mě jsou nejcennější věci, které se vlastně skoro neprodávají, ale mají ohromné srdce a já si kdysi slíbil, že v nabídce zůstanou, dokud to bude na mě. Jsou to třeba hadrové panenky od uprchlic z Tibetu nebo ručně vyráběné misky z fairtradového družstva na Bali.
Jak by mělo Fair Trade Centrum vypadat za dalších 20 let?
Potřebujeme vlastní sklad a rozšířit výrobu. Přál bych si vlastní kamenný obchod se společenským prostorem, kde bychom se mohli setkávat nejen se zákazníky, ale i se zahraničními producenty. Rád bych jednou firmu předával ve stavu, kdy je rovnocenným partnerem velkých velkoobchodních distributorů. Samozřejmostí bude kompletní sortiment všeho zboží, které se vyrábí ve Fair Trade režimu. A tam, kde Fair Trade alternativa chybí, tam se uplatní naše tvůrčí role: pokud to dává smysl, naučíme ji některou z komunit za mořem vyrábět. Částečně to tak funguje už dnes.
Tvoje křesťanská víra se promítá i do podnikání. Jak konkrétně?
Nedávno jsem pročítal řeholi svatého Františka z Assisi. Jak víme, byl to charismatik s dary Ducha svatého mimo jiné pro práci se zvířaty. Nu a já dodávám, že právě on postavil základy Fair Trade, aniž by o tom tehdy věděl. Jeho řehole stojí na práci mezi lidmi, společenské odpovědnosti, spravedlnosti, péči o životní prostředí a rozumném nakládání s jeho zdroji. Lepší definici Fair Trade nenajdete!
O smyslu práce jsem mluvil a na osobní rovině jeden příklad – já neovládám žádný světový jazyk, přesto se živím mezinárodním obchodem založeným na důvěře a osobních vazbách. Je snad třeba ještě nějaký důkaz, že Hospodin je v práci se mnou? Nevěnuji se sociálním sítím, neovládám on-line marketing a nestíhám obrážet veletrhy ani obcházet kamenné obchody. Přesto si nás zákazníci nacházejí a v nebývalé míře se spokojeně vracejí. To není moje zásluha, jen se nechávám vést a snažím se věnovat maximum úsilí po té, co naplním svoji roli dobrého táty.